Miloslav Čech | Moji milí 

    30. 5. - 10. 6. 2025

    S výtvarnou tvorbou akademického malíře Miloslava Čecha se na naší výtvarné scéně nepřetržitě setkáváme více než čtyři desetiletí. Tehdy se vrátil do rodného Plzeňska po ukončení studií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde navštěvoval ateliér doc. L. Vacka, zaměřený na užitou malbu v architektuře. Jeho výrazný talent, nehlučný, neokázalý, mu pak umožňoval práci nejen v tradiční oblasti klasické malby, kresby a ilustrace, ale zejména v náročných nástěnných oborech. Miloslav Čech má rád sgrafito i enkaustiku, ale nejvíce mu vyhovuje freska, mozaika a štukolustro, techniky známé z výtvarné historie a v současnosti znovu objevované. Od 80. let do současnosti tak vytvořil řadu pozoruhodných architektonických realizací, k nimž náležejí např. štukolustra ve Fakultní nemocnici v Plzni, v České národní bance tamtéž a v České spořitelně v Nymburce. Pro budovu Západočeské univerzity zpracoval mozaiku a do Křižíkových sadů v Plzni vytvořil spolu s akademickým malířem Vladivojem Kotyzou rozměrnou fresku s tématem plzeňských historických osobností. Ta láká k domovnímu štítu v centru města dodnes obyvatele a návštěvníky Plzně.

    Své malířské a další práce představuje pravidelně od roku 1981 na samostatných a kolektivních výstavách doma i v zahraničí, např. na Slovensku, v Německu, Polsku, Japonsku. Zabývá se rovněž časopiseckou kresbou a knižní ilustrací. Vedle klasické malby olejem či akrylem znamenitě také ovládá jako jeden z mála současných umělců enkaustiku.

    Po tematické stránce se v kontextu tvorby Miloslava Čecha setkáváme s krajinomalbou, se zátišími, někdy i vedutou. Prioritním oborem se mu však stala figurální malba, případně i portrét. Zajímá ho samozřejmě nejen fyzická stránka zobrazovaného, ale zejména pak jeho duše, tedy celostní pohled. Rozumí dobře záchvěvům lidského nitra, sám citlivého ustrojení má rád ticho, čas ubíhající bez hektických křečí a výkřiků. Proto se rád vrací ve svém díle do vzpomínek, blízký pak něžné chagallovské imaginaci. Také však zobrazuje prostředí sportu, má rád atmosféru divadla a rovněž své rodiny, dnes už v třígeneračním uskupení. V nejsoučasnější vývojové etapě také zobrazuje nebe, plynoucí oblaka, celý ten roztodivný a rychle proměnlivý svět nad našimi hlavami, k němuž s úctou vzhlížíme, k němuž udiveni díky technice stále více pronikáme. Čechova podivuhodná imaginace ve spojení s křehkou barevností jeho děl tak přináší při každém setkání nevšední zážitky. Má dar osobitého vidění světa
    i lidí, které má rád, rozumí jim a stále do jejich, tedy i do svého světa vstupuje s hlubokou pokorou
    a někdy i bázní o osudy života.

    Miloslav Čech náleží k umělcům, jejichž vnitřně bohaté dílo s časem nezevšední.

    PhDr. Jana Potužáková

    © 2024 Arch Design Václavské náměstí 1, Praha, 110 00
    Vytvořeno službou Webnode Cookies
    Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky
    Používáme cookies, abychom zajistili správné fungování a bezpečnost našich stránek. Tím vám můžeme zajistit tu nejlepší zkušenost při jejich návštěvě.

    Pokročilá nastavení

    Zde můžete upravit své preference ohledně cookies. Následující kategorie můžete povolit či zakázat a svůj výběr uložit.